Poznámka: psáno před konáním prezidentských voleb v roce 2020
Biden vede v Pensylvánii vede o 5 %. Ale co 2016? Co když jsou průzkumy zase mimo? Ano, muselo by to být asi jednou tak mimo jako tehdy!
Tak předně, až tolik mimo nebyly. Hillary v posledním týdnu před volbami na Trumpa postupně ztrácela, zatímco on nabíral. V den voleb, který byl klíčovým z hlediska volební účasti, už některé státy držela zuby nehty cca o 2% procento či lehce navíc. Průzkumy selhaly v podcenění voličů bez vysokoškolského vzdělání, což vychýlilo průzkum na stranu Hillary.
Pojďme nyní postupně probrat všechna minulá sdělení.
Ztrácí Biden na Trumpa? Pokud považujete za ztrátu 0,5 % bodu za dva týdny, pak ano. Samozřejmě musíte vypustit to, že některé průzkumy zvýhodňují toho a toho kandidáta, což zkresluje průměry… A jak je to se stabilitou, ptáte se? V posledním měsíci se Bidenův náskok nejenže rapidně nesnížil, ale (nyní mluvíme o klíčové Pensylvánii) drží se stále v průměru na 5 %. Nezní to možná přesvědčivě, ale stabilita dat z průzkumů, jež tehdy chyběla, je dalším ukazatelem.
Hodnoceno pohledem po volbách, celostátní průzkumy zřejmě mají daleko větší šanci správně předpovědět volby než ty v jednotlivých státech. Prezident Biden byl nakonec skutečně zvolen s náskokem asi 5 % PV (celkových hlasů).
Systém Electoral College je na dlouhé povídání a doporučuji si přečíst jeho vysvětlení v desítkách článků na zpravodajských a publicistických webech. Ve zkratce ale znevýhodňuje silnější strany s více voliči napříč federací. Ač prakticky od založení US vládnou pouze dvě strany (viz bipartismus), mohou do prezidentských voleb kandidovat i třetí strany (Zelení, Nezávislí; platformy se překrývají – zelení mohou brát voliče Demokratům se střízlivější vizí green dealu). Proto často nedosáhne ani jeden kandidát 50%, navíc stačí pouze jediný hlas a všechny volitele za daný stát připadne vítězi, což prohlubuje disproporčnost mezi EC a PV (Electoral College a Popular Vote – celkový zisk kandidáta ve všech 50 státech a D. C.).
Jasně, jsem zaujatý. Nebo také ne – věřím datům. A pro mě za mě, ať je prezident Republikán. Jen ať nepošlapává práva LGBT, uprchlíků a dalších. Jen ať to není narcistické hovado, které o svém oponentovi na mítinku říká, že ho mohou týdny po zvolení zastřelit (je toho víc v této „vtipné“ anekdotě, najděte si to sami). Proč by Republikáni nemohli jít více doleva v otázkách lidských práv? To je snad taková výsada, že si Adam může vzít Steva, nebo že neoddělíme nelegální imigranty od rodičů a po jisté době je není možné spojit (a mám na mysli malé děti, u nichž je těžko říct, nakolik byly schopné se samy rozhodnout podstoupit tento proces).
Člověk si říká, co všechno ještě Trumpovi jeho voliči prominou. Na jeho nedávném mítinku byli sváženi autobusy. Jenže jakmile Trump odešel, „fanoušci“ prezidenta byli ponecháni v zimě, čtyři míle daleko od cesty. A to už vůbec nemluvíme o tom, že se z jeho rallies stávají super-spreader events.
Jestli i po tom všem dáváme Trumpovi šanci ve volbách a tvrdíme, že může znovu přesvědčit liknavé voliče Demokratů, Bernieho Sanderse, Nezávislých a dalších – vyvstává jedna otázka. Dá se léčit post-traumatická stresová porucha?
Protože ano, rok 2016 byl pro mnohé liberální lidi zlomový, nechutný, tragický a mluvím zvlášť o oné volební noci. Jenže teď je jiná situace. Jsou opravdu autoři volebních průzkumů ochotni riskovat své profity natolik, aby podceňovali prezidenta, a vytvářeli další a další prostor pro benefit of a doubt?
Samozřejmě, Biden může Pensylvánii prohrát, 5 % není takový náskok. Ale to není ani 1,5 na Floridě, v Arizoně a kde všude. Oproti roku 2016 Trump nevede prakticky v žádném swing state, které tehdy vyhrál a že v nich (hádám, jsem líný se tím probírat), vedl. Ještě jasnější je pohled na mapu USA vystínovanou podle jednotlivých margins. Trumpova republikánská základna solidních států nyní pobledla, zatímco některé dokonce zfialověly, nebo chytly lehký odstín modré.
Trump musí vyhrát zároveň Pensylvánii a Floridu, ale i Winsconsin a Michigan by se hodil. Nesmí ale prohrát Severní Karolínu, nebo nedej bože Ohio, Georgii a další.
A co Biden? Jakmile vyhraje Floridu, je konec. Ne pro něj. Ale buďme ostražití a věřme, že to nebude tak jednoduché. Stačí mu tedy vyhrát rust belt, Pensylvánii, Michigan a Wisconsin. Ale jestli se mu povede vyhrát dříve republikánskou Arizonu, nyní proměnlivou Severní Karolinů a… – no, pak může ztratit i tu Pensylvánii, která je považována za tzv. tipping point state (po jeho zisku se rapidně zvyšuje šance na celkově vítězství).
Rust belt vynesl do úřadu Obamu, často volil Demokraty. No jo, ale co Trump? Vyhrál je všechny o méně než procento. O volbách rozhodlo řádově 100 000 hlasů.
Obrázek jste si, doufám, udělali. Pokud má Trump vyhrát, musí zachovat stejný náskok jako před čtyřmi lety. Jenže to musí zůstat konstantní i protistrana – a už není rok 2016, už tu není Hillary a dopis Jamese Comeyho. Biden dokázal přebrat část demografických skupin, které Trumpovi vyhrály Bílý dům. Ale nezabíhejme do frenetické argumentace.
Data jsou data, realita není jejich kopírákem. 11% šance (která ještě před pár dny podle fivethirtyeight.com byla třináctiprocentní) na vítězství Donalda Trumpa není nemožná. Jenže on je ksakru kandidát vládnoucí strany, šanci bude mít vždy.
Nemluvme ani o voter supression ani o rekordních statistikách hlasování, což většinou pomáhá Demokratům. Ani o tom, že Trumpově kampani docházejí peníze, že jeho administrativa oficiálně vzdala boj s pandemií (viz prohlášení o tom, že ji není možné kontrolovat, potlačit).
Vydržme ty čtyři dny a poté se připravme na dlouhé sčítání hlasů. Bude to vypadat, že Trump vyhrává, neboť hlasy z volebního dne budou započteny dříve než hlasy zaslané poštou, a každý stát má jiná pravidla. Do neděle by ale mělo být jasno, a pokud to nebude těsné na jedné či druhé straně, zaplaví USA modrá vlna, nebo červené jezero.
„I’m looking forward to all the liberal tears on Nov. 3rd.“
Geek centrála 